Život dává znamení

27. července 2018 v 14:55 |  Z mojí hlavy
Někdy mi život dává znamení. Jaká znamení? To si každý může přebrat po svém. Já vidím znamení v podobě nápisů na tričkách, názvů knih, citátů, rozhovorů nebo momentů, které mi ukazují, jakým směrem se mám dál ubírat.
Nedávno jsem jela vlakem domů a potkala jednoho kluka, kterého znám od vidění. Vedl se mnou zajímavý krátký rozhovor.
 

Něco se od tebe očekává....

18. prosince 2017 v 14:06 |  Z mojí hlavy
Během svého života se dostáváme do životních fází, kdy se od vás něco očekává třeba už jen z toho důvodu, že na to "máte věk" nebo se to od vás prostě očekává.

Setrvávání ve své komfortní zóně

26. dubna 2017 v 22:04 |  Téma týdne


Ráda bych vám napsala něco o bublině jménem komfortní zóna. Komfortní zóna je zóna/bariéra, kterou si utvoříme, abychom se před něčím "ochránili". Bohužel, má komfortní zóna je dost velká a je pro mne snesitelnější v ní setrvávat a trápit se v ní než se pohnout kupředu. Čím více negativních zážitků získám, čím více se budu cítit ublíženější, tím větší bude má komfortní zóna. Na jednu stranu se snažím něčeho dosáhnout, být šťastnější, ale na druhou stranu se všeho až moc bojím, a tak ani nemám potřebu opouštět svou bublinu. Nechci se zranit. Nechci, aby mě někdo zranil. Nechci si nechat ubližovat od ostatních lidí, ale největším nepřítelem jsem si já sama.
 



Nikdy nevysvětlujte. Přátelé to nepotřebují a nepřátelé vám stejně neuvěří

3. března 2017 v 12:34 |  Z mojí hlavy

Člověk může před něčím utíkat celý život a stejně ničemu neuteče. Všechno ho dostihne. Pravda dříve či později stejně vyjde napovrch. Nejhorší je, že když někdo žije život, který odsuzujeme nebo se nám nelíbí a pokud se nechováme tak, jak on chce, abychom se chovali nebo nesplňujeme jeho požadavky, je to špatně. Všechno je špatně. A co když my nechceme žít takový život? Co když nám to takto vyhovuje? Co když máme jiné priority? Co když to prostě tak má být? Co je vlastně správně? Jak se chovat, když nejde už utéct dál a na vše zapomenout? Co když ty lidi musíme dál potkávat? Co pak? Co když to, co bychom měli udělat a všichni nám to nutí se nám hnusí nebo to nepotřebujeme?
Někdy si neuvědomujeme, jak málo stačí k tomu, abychom někomu ublížili nebo nám někdo ublížil. Mnohdy stačí jen vyjádřit k něčemu svůj názor nebo být jiný než ostatní. Pak to, co bude následovat, přijde samo.

Další články


Kam dál