na Blog.cz

Je mi sice 17, ale chtěla bych se v vámi podělit o svůj úhel pohledu na potrat. V komentářich jsem psala, že vám nechi cpát své názory, ale jestli to někoho zajímá, tak si to přečtěte. Na potratu jsem nebyla. Sama nevím, jestli bycha na potrat šla nebo nešla. Věřící nejsem. Dítě má určitě právo na život. Neříkám to jen tak do větru. Sama jsem se narodila předčasně. Musela jsem být v inkubátoru. Takže jsem za to vděčná, že mě nenechali umřít. Dítě(plod nebo embrio) a předčasně narozené dítě mají něco společné-bojují o život. Na druhé straně jsou rodiny, které děti mít nemohou, takových je mi líto. Podle mě má potrat smysl u malých holčiček, zneužitých dívek/žen, a když se ví, že dítě bude postižené. Podle mě chlapi, kteří opustí ženu kvůli těhotenství jsou srabi a hajzlové. Obdivuju ty muže, kteří stojí za svou partnerkou a podporují ji, ať už se rozhodne pro potrat nebo těhotenství. Potrat je pro ženu nebo dívku psychicky náročný. To mi připomíná scénu z filmu Blue Valentine. Cindy zjistí, že je těhotná. Nepochopila jsem, jestli s expřítelem nebo tím současným. Spíš asi s ex. Současnému příteli to řekne. Rozhodne se jít na potrat. Psychicky to nezvládne a nakonec si dítě nechá. Přítel na ní čekal v čekárně. Vdá se za svého současného přítele (pro jeho fanynky-toho hraje Rayan Gosling). Pak se to všechno zvrtne. Film má smutný konec. .... Tím jsem jen chtěla říct, že od něj bylo hezké, že byl pro svou partnerku oporou. Potrat má za určitých okolností smysl. Vždy je důležité ho zvážit, všechna ostatní rizika a patřičné důvody. Byla jsem v Praze na výstavě The Human Body a viděla jsem i ta nenarozená tělíčka. Na závěr pát obrázků z http://www.tumblr.com.

P.S.: Za případné chyby v textu se omlouvám.