Setkání se šikanou

2. února 2014 v 15:18 |  Zamysli se
Pardon za délku článku. Musela jsem všechno napsat. Vkládám do vás určitý druh své důvěry. Tento článek je dost osobní. Snad nebudu litovat, že jsem to vůbec publikovala a nebudu mít z toho problémy… Tohle není případ článků, když píšete o něčem, o čem víte úplný kulový… Čtěte více v článku o skutečných událostech.


Snad nemusím vysvětlovat, co je to šikana. Předpokládám, že to víte. Učíme se o ní ve škole. Chodíme na přednášky, abychom jí zabránili, ale stále je mezi námi. Šikana (ať fyzická či psychická) i kyberšikana mají stejný základ. Jedni ubližují druhým. Šikanátor/agresor, oběť a svědci, na které se zapomíná! Někdy je oběť také agresorem. Odplata však není řešení.
Sama jsem tak trochu šikanu do jisté míry zažila. Většinou to bylo kvůli mému stylu oblékání a váze. Už na prvním stupni jsem slýchala různé posměšky na to, že se kamarádím s klukem a trávím s ním většinu volného času. Kamarádila jsem se s ním tři roky.
Když mi bylo tak 13, 14 na táboře mi dvě holky nabídly, že mě nalíčí. Byly si o dva roky starší než já. Šla jsem a nechala jsem se. Udělaly mi řasenku, veliké stíny černou tužkou na oči a možná i rtěnku. Vypadala jsem strašně! Pak mi řekly, že jim za to musím zaplatit. Vysvětlovala jsem, že jsme se takhle nedomluvily a že jim nezaplatím. Ony na mě pořád naléhaly. Nějak jsem z jejich chatky utekla. Brečela jsem. Řekla jsem to ostatním a taky vedoucímu. Vedoucí je seřval a pak musely ráno za trest běhat do kopce. Co vedoucímu na to řekly? Prý to bylo ze srandy!
Když jsem si založila Facebook, po nějaké době jsem slyšela od nějakého fakea urážky, že jsem tlustá kráva, svině apod. V osmičce kluci od nás ze třídy a hlavně jeden, o kterém se ještě pak zmíním, co mi udělal v devítce vytvořili na Facebooku jednu skupinu. Jmenovala se Největší kočka Kačka (moje příjmení). Pořád se přidávali lidi. Nakonec jich bylo 83! Také mě tam uráželi. Jeden čas jsem měla na tu stránku blokovaný přístup. Pak mi ho jedna spolužačka, z které udělali správkyni, aktivovala. Nakonec se ta skupina přejmenovala a tím zrušila. Učitelé o tom nevěděli. Doma jsem o tom samozřejmě řekla. Táta říkal, že tomu spolužákovi řekne, aby tu skupinu zrušil, ale smazala se dřív, než za ním stačil dojít. ALE TÍM TO NESKONČILO! Za chvíli se udělala jiná skupina o jedné holce ze školy, která nesla název - (jméno a příjmení té holky) zabít. Ona je totiž taková trhlá a divná. Hodně lidí jí nemá rádo. Přišla mi také pozvánka do skupiny. Neuvažovala jsem. Brala jsem to jako vtip. Přijala jsem to. Bylo tak také dost lidí. Já tam nic nepsala, jen jsem byla v té skupině. Pak se to ale zjistilo ve škole. Bralo se to jako šikana. Naštěstí se neřešilo, kdo je ve skupině a nikdo z lidí ve skupině důtku nedostal. V tu chvíli jsem se strašně bála důtky a následků. Vyčítala jsem si to. Jak jsem přišla domů, hned jsem se z té skupiny odstranila. Skupina se samozřejmě musela zrušit. O té skupině, které nesla mé jméno, se učitelé nedozvěděli a neřešilo se to.
V devítce jsem měla nějakou dobu strašný kašel. Když mi bylo asi deset, měla jsem zápal plic. Jeden spolužák mi na konci devítky začal říkat Přenašeč. Urážel mě. Já za ten kašel vážně nemohla. Nakonec jsem z toho chytla náznak na zánět průdušek.
Teď na gymplu je to už dobrý. Dlouho jsem neslyšela nadávky. Všechno je v pohodě. Většina spolužáků je milá. Nikdo mi nenadává. Nějaký pipiny, si o mně myslí, že jsem nula, by se našly. Moc se s lidmi nebavim.
Abych nebyla oběť pouze já, tak musím napsat i toto. Na druhém stupni šikanovala třída jednu spolužačku. Je bohatá a byla neoblíbená. (V té době frčel portál spouzaci.cz a já neměla doma net.) Třída se ve třídě dohadovala, že na spolužácích v určitou dobu sejdou a budou jí tam nadávat a tak. Já tam nešla, neměli jsme net a stejně je to ubohý. Pak další den ve škole jí nadávali a ubližovali. Viděla jsem to. Neúčastnila jsem se toho všeho, jen jsem byla "ten mimo", který to pozoruje. Zjistilo se to. Chodilo se po jednom k výchovnému poradci. Nikdo nic neřek. Zapírali. Každý tam byl chvíli. Já šla po "kamarádce". V tu chvíli mi to připadalo jako dobré řešení. Musela jsem to udělat. Neumím lhát. Práskla jsem je. Ano. Řekla jsem, vše co jsem věděla a viděla, a že se na ní domlouvali, že půjdou na spolužáky. Řekla jsem, že na tom nemám svou vinu. Pověděla jsem jména. Když jsem přišla do třídy, divili se, co jsem tam tak dlouho dělala. Naštěstí na mě nenadávali, ale měli mě ta práskačku. A jak to dopadlo s tou holkou? Moc lidí se s ní nebavilo. Když jsme pak odcházeli na střední, mnoho lidí bylo rádo, že se jí zbavilo a nikdy jí neuvidí.
Divíte se, že nemám ráda svou bývalou třídu? Nadávali mi. Nemám je ráda. Další blbec mi jednu dobu říkal pes Max. Já a ta šikanovaná holka (Jak jí šikanovali na spolužácích.) jsme byly jediné, které nebyli na rozlučáku a dvou slučácích. Jí tam nechtěli a stejně by nepřišla. Já jsem tam sama nechtěla. Prý jsem přišla o dobré zážitky. Víte, že mi to nevadí? S nikým bych se tam nebavila a co bych tam dělala? V jejich společnosti bych se cítila blbě.
Ponižování, nadávky, kopance…stojí mnoho sil, času a trpělivosti. Motiv může být různý. Závist, nenávist, vzhled, nuda, názory, sexuální orientace, rasa…. Čím to může skončit? Pomluvami, výhružkami, vydíráním, násilím, krádežemi majetku (peníze, svačiny, cennosti), vraždou nebo sebevraždou. Nevěříte, že je to možné? Ano opravdu je!!! Toto je příběh, který jsem loni na podzim našla na Facebooku. Chci, aby si ho všichni, kteří právě čtou tento článek přečetlli!!! Je o holce, která v následku šikanování spáchala sebevraždu. Než ji za sebevraždu budete odsuzovat, přečtěte si její příběh a zamyslete se nad tím! Tady je:

Desátého října 2012 zemřela chytrá dívka Amanda Todd.
Jedním z vůbec prvních případů tragicky končící kyberšikany. Amanda jako každá dívka jejího věku ráda trávila čas na internetu. Bavila se na videochatu s různými lidmi a sbírala komplimenty vázající se k jejímu vzhledu. To ji vyburcovalo až k tomu, aby na pobídku jednoho chlapce ukázala prsa na kameru. To také udělala. Vzápětí jí přišla výhružná zpráva, že pokud na kameru neudělá něco jako erotickou show, rozešle její nahou fotografii všem přátelům. Show neprovedla, fotografie byla rozeslána.
Obrázek nahé dívky obíhal internet celé dva roky. Amanda se přestěhovala ke svojí matce, dostala se do depresí, neustále měla panický strach a vše vyvrcholilo, když začala užívat drogy a alkohol. Na Facebooku se vzápětí objevil fejkový profil s její nahou fotografií kontaktující spolužáky z její nové školy.
Amanda opět změnila školu a jako útěchu si našla staršího přítele přes internet, se kterým začala chatovat. Chlapec ji posléze pozval k sobě domů, kde spolu měli sex, zatímco chlapcova přítelkyně nebyla doma. Ta se to posléze dověděla, a jelikož byla ze stejné školy, začala spolu se svými přáteli Amandu fyzicky napadat - zejména ji shazovat na zem a házet po ní předměty. Dívka se v reakci na to pokusila o sebevraždu vypitím ředidla, posléze byla odvezena do nemocnice a tam zachráněna vypumpováním žaludku.
Po návratu domů nalezla mnoho nenávistných zpráv na svém profilu a tak se rodina znovu odstěhovala. Bylo ale nemožné uniknout rychlosti internetu. Její fotografie a informace o minulosti se okamžitě dostaly ven, a to ještě předtím, než si vůbec na nové škole stačila najít kamarády. Po šesti měsících nekončícího běsnění začala Amanda se sebepoškozováním a byla znovu hospitalizována. Když se z nemocnice vrátila, kromě u ní už klasických témat šikany se objevily zprávy, že je "psycho" a "šílenec". Potom natočila video a vložila jej na Youtube. A potom se u sebe doma oběsila.
10.10.2012 †
STOP BULLING !

Podívejte se na film Cyberbully. Je to až hrozné, co lidi dokážou. Oběť myslí na sebevraždu a chce se zabít. Už nesnese žít na tomto světě.

Jestli tě někdo šikanuje nebo víš něco o šikaně, neboj se. Řekni to kamarádům, rodině, učitelům nebo výchovnému poradci. Jestli si na to netroufáš a přece to někomu chceš říct, zavolej bezplatně na linku bezpečí, která funguje 24 hodin denně. Zavolej na linku bezpečí: 116 111 .

(Zdroje: obrázek šikany: weheartit.com, video Amandy a její příběh: Facebook)
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Mrs. Tollens Mrs. Tollens | Web | 2. února 2014 v 17:12 | Reagovat

To je strašně smutný a nejhorší na tom je že je to pravdivý. K tomu ani nejde nic napsat =x Je to zlý, lidi jsou zlý a nikdy nepochopím jak to můžou dělat. Je mi líto jak si tě dobírali nikdy sis to nezasloužila. Nejhorší je jak lidi ostatním třeba nadávaj za co nemůžou a ikdyby mohli je to zas jenom jejich věc. Jojo.. oboje znám jak příběh Amandy tak i filmy.. Je to staršný co lidi dokáží udělat..

2 adel_kaki* adel_kaki* | Web | 2. února 2014 v 18:03 | Reagovat

Je mi to líto. A na gymplu to je fajn, tam jsou lidé rozumní ! :)

3 Moníí. Moníí. | Web | 2. února 2014 v 18:51 | Reagovat

šikana je hnus! je to strašnej hnus. Ty lidi co to dělaj by se měli vraždit, nebo já fakt nevim... je to krutý, ale oni neví co to těm obětím může udělat.
Je mi líto, že jsi to prožila... Do určitý míry (když je to jen typu 'jsi hnsuná,blbá') je nejlepší to ignorovat, ale když to zajde dál, jako třeba ty skupiny na FB už by se s tim mělo něco dělat.
Lidi co to dělaj jsou ubohý a mají se sebou nějakej problém a nebo jen závidí... je to strašný.
O Amandě jsem četla, viděla to video... lidi jsou svině:/ strašný svině.
Film jsem taky viděla, je to silný!

4 Annie Annie | Web | 2. února 2014 v 19:35 | Reagovat

Já jsem se osobně s ničím takovým nesetkala. Ani na základce, ani na gymplu. Nikdy jsem neviděla, že by někdo někoho šikanoval, takže k tomu nemůžu přidat vlastní názor....
Video o Amandě jsem už kdysi viděla a rozbrečela jsem se u toho. Ten film jsem neviděla, ale nevím, jestli mám odvahu se na to kouknout. :-?
Článek je sám o sobě úžasný, donutí každého k zamyšlení.

5 clair clair | Web | 2. února 2014 v 20:24 | Reagovat

Chudáčku. Aspoň že teď jak jsi na gymlu  je to lepší.

To je poprvé co jsem o Amandě slyšela a je to smutné :((

6 Kristýna Kristýna | Web | 2. února 2014 v 20:36 | Reagovat

Já se s šikanou nesetkala. Možná něco takovýho, že mám brejle a že jsem šprtka, ale to je spíš ze srandy. Nikdo mi nenadával. Vážně nevím, jaké to je, ale zažít to nechci.
Nemám ani facebook, takže nevím, jestli si o mě někdo něco píše a nadává mi, ale určitě to není tak strašný, jako v tvým případě, nebo v případě Amandy.

7 T. T. | Web | 2. února 2014 v 20:44 | Reagovat

Taky mám se šikanou zkušenost ze základky...podle mě si ti lidé ani pořádně neuvědomujou, jak člověku ubližoujou...
A ten příběh s Amandou...je mi to moc líto, je to hrozný... :-(

8 Evuše Evuše | Web | 2. února 2014 v 22:15 | Reagovat

Taky se "teď" v devítce necítím moc dobře... myslím si, že těch 9 roků na základce s takovýma k*eténama je až moc.
Hodně se těším až odsud vypadnu...
Alespoň štěstí, že se na gympl takoví ***** nedostanou, ne?

9 Elíí Elíí | 2. února 2014 v 22:59 | Reagovat

Krásný článek. Dojemný...Šikana je opravdu příšerná věc. Ten film jsem viděla a brečela jsem u něj. O tomhle příběhu jsem ještě neslyšela, ale o spoustě jiných ano, protože podobných případů je docela hodně. Je to hrůza, jak lidi dokážou být zlí. Obávám se, že kdybych se někdy ocitla v takové situaci, kdy by se to už nedalo vydržet, asi bych taky chtěla skoncovat se životem...Je to moc smutné a je mi moc líto lidí, co jso šikanovení a vlastně i těch šikanátorů, protože to musí být neuvěřitelní slaboši a zbabělci...

10 huntergirl huntergirl | Web | 3. února 2014 v 9:44 | Reagovat

nevim co k tomu napsat......
nebýt internetu a všech těhle vymožeností...nestalo by se to...nedělo by se to....je to smutný... :-(

11 huntergirl huntergirl | Web | 3. února 2014 v 9:45 | Reagovat

jinak ale moc hezky napsanej článek...je dobře, že se začínáš otevírat tady na blogu....a nevim, koho by ses měla bát...ať si každej myslí co chce, ne? :-)

12 osobnivesmir osobnivesmir | Web | 3. února 2014 v 10:57 | Reagovat

Nemusíte mě litovat, člověk si tím projde a nějak se s tím vypořádá.
[6]: Facebook mám pár let. Ze začátku jsem na něj moc nechodila. Byla jsem jedna z mála prvních lidí ve třídě, kdo měl účet na Facebooku. Asi v půlce doby, co ho mám, jsem ho chtěla smazat. Vydržela jsem bez něj asi týden. Asi platí věta, kterou jsem někde četla: Když je člověk na Facebooku, má hned špatnou náladu.
Buď ráda, že ho nemáš. Být tebou ani bych si ho nezakládala.
Twitter nemám, ani nechci.
[8]: Já si myslím, že i takový *** na gymplu jsou. Jsou tam i blbci. Na gymplu nejsou jen chytří lidé, jak si mnozí myslí.
[11]: No bojím se, že to bude číst někdo známý. Ne, tebe se nebojím, ty jsi výjimka.
Jsou věci o kterých člověk na potkání nemluví nebo o nich nemluví vůbec.

13 WB WB | Web | 3. února 2014 v 18:21 | Reagovat

Doufám, že si to přečte mnoho lidí :((

14 Lizzie Lizzie | 3. února 2014 v 21:31 | Reagovat

S šikanou osobně jsem se nesetkala. Několikrát jsem jí byla svědkem a musím se přiznat, že jsem s tím nic nedělala, což byla velká chyba. Naštěstí to nebylo tak vážné a brzy se to srovnalo. Nechápu ty lidi, co někoho šikanují. Co z toho mají? Vždyť je to až zvrhlé, když se vyžívají v tom, že můžou ubližovat jiným. Opravdu je mi z těhlech lidí špatně a nejhorší je, že tady byli, jsou a bohužel i dál budou.
Mimochodem máš moc zajímavý blog. Tvoje názory jsou takové uvědomělé a rozumné :))

15 pavel pavel | Web | 3. února 2014 v 21:42 | Reagovat

S tou fotkou buď příště opatrná, mne za za docela decentní fotku prsu k článku o prsou, chtěli blog zrušit. ;-)

16 Sasha Sasha | Web | 4. února 2014 v 13:46 | Reagovat

so šikanou som sa stretla osobne, nebolo to zlé, len nadávky, urážky, posmievanie ale bolelo to, hrozne často som počuvala hlavne že som tlustá, čo ma nutilo k tomu že som proste prestala jesť a schudla osem kíl a potom som si uvedomila aku hluposť robim, ubližujem sama sebe kvôli tlupe idiotov. na gympli je to fajn :)
je to skvely članok, malo by si ho prečítať veľa ľudí :)

a k tvojmu komentáru u mňa, veľmi pekne dakujem za pochvalu :) čo sa španielčiny týka chodím na španielske gymnázium tak sa to musím učiť povinne :D je to horror

17 Michelle K. Michelle K. | Web | 4. února 2014 v 16:26 | Reagovat

dočetla jsem to až do konce, příběh s Amandou jsem už někde četla, smutné

18 Char Char | Web | 4. února 2014 v 19:45 | Reagovat

Ten film jsem videla. Nechapu to. Jak tohle nekdo muze udelat? Jasne, nekdoti vadi tak siz nej utahujes treba... ale vsechno ma sve meze.

A co se stalo tobe... no je to osklivy :/ nevim moc co k tomu rict, ac jsem dost nesnasenlivej clovek tak tohle mi neni vlastni. Na zakladce jsme meli dobrej kolektiv. Vsichni byli pratelsti. Ale meli jsme tam jednoho kluka co byl trosku mimo. Lidi ho nesikanovali ale utahovali si z nej. Je fakt ze bylo tezke si z nej neutahovat. Ja jsem to nikdy nedelala, bylo mi ho lito. Ale stejne jsem se mu smala. Nevim no, trochu si to vycitam a trochu ne.

19 tereslookingart tereslookingart | Web | 4. února 2014 v 21:53 | Reagovat

Jsem ráda že jsi se zapojila do soutěže na mém blogu. Se šikanou mám bohužel také zkušenost a je to něco neskutečně stresujicího a nikomu to nikdy nepřeju..:( lidé by se měli napřed pořádně zamyslet nad tím co je v životě vlastně nejdůležitější a také nad tím že každý si zaslouží trochu úcty a podpory..:( je to těžké v dnešní době

20 Edona Edona | Web | 5. února 2014 v 18:10 | Reagovat

Je mi moc líto jaké špatné a nedospělé lidi jsi potkala. A taky čeho všeho jsou lidé schopni! Dokázala jsi že jsi silná holka, přenesla ses přes to. Taky nejsem žádná tyčka a dost jsem už o sobě slyšela. Kdysi jsem hodně trpěla, teď mám na střední skvělou třídu, kde mě už ani nezajímá co si kdo myslí. Možná že ve třídě je někdo kdo si říká, že jsem tlustá. Ale já bych to tipla tak maximálně do pěti lidí. Ostatní mě berou úplně normálně. :-) Ale šikanu jako takovou jsem zažila jenom jednou. Bylo to v prváku, kdy jsem chodila ještě s jinou třídou, pak jsem přestoupila do té jiné, kde jsou lidi v pohodě. Nicméně v té první byla holka, která už by měla střední mít dávnou za sebou. Neměla, neučila se a flákala se. Vyhlídla si terč, naštěstí takovou holku co se nad ní dokáže povznést. I tak ale začala šikana. Na fb z ní dělala děsy, ve třídě na ní řvala. Řekla jsem a dost, vše nahlásila a nafotila texty z facebooku. Pak jsem svědčili, co vše se chystala udělat. Od zničení bot až po vytahané vlasy. Byla to noční můra, bála jsem se, že zjistí, že jsem to byla já, kdo tomu zabránil. A pak jí za další přestupky vyhodili. A pak jsem odešla. V té třídě proběhla ještě jedna šikana ze strany jedné pipiny, co toho v mozku moc nemá na malou holčinu. Která byla vždy lehkým cílem. A co se stalo? Všichni srabi ve třídě to zapřeli a ta dívenka plakala na záchodech a tak a vše se zhoršovalo. Zase jsem zasáhla společně s kamarádkou z té třídy. Ale stejně tam pořád něco je a ona dívenka nemá klid. Moc mě to mrzí.

Přeji Ti, ať se ti daří. A ať už potkáváš jen ty správné lidi. :-) A hlavně se měj krásně!

21 osobnivesmir osobnivesmir | Web | 5. února 2014 v 20:09 | Reagovat

[13]:, [16]: Také si říkám, že by si to mělo přečíst víc lidí.
[20]: Je dobře, že se ještě najdou lidé jako ty, kteří se tich druhých dokážou zastat. Nestrpí pohled na trpící nevinné. Ta holka musí být strašná. Měla by se nad sebou zamyslet.

22 magicforever magicforever | Web | 6. února 2014 v 16:11 | Reagovat

O šikane som písala na starý blog, rovnako tak recenziu na film Kiberšikana-je to to úžasné dielo! Tu by som vedela písať hodiny, ale chcem to nejako skrátiť...
A poviem ti to, čo tvrdím už dávno- deti sú svine! Je jedno, ako nevinne sa to tvári, deti vedie byť omnoho hnusnejší než dospelí. A je chzba, že práve oni, čo už majú niečo za sebou a uvežujú samostatne to tak ľahko prehliadajú.
Si odvážna, že si to vtedy povedala. Nie každý by to bol schopný uroniť, keďže je jasné, že si tým hneď vyslúži titul bonzáka. Máš môj obdiv. Kiež by bolo viac takých, ako si ty :) Možno ani nevieš, ale zachránila si ju od najhoršieho.
Keď som bola na základke tiež som si prešla menšou šikanou. Hlavne preto, lebo som vedela, ako vypadá kniha a nikto z mojich spolužiakov to nedokázal pochopiť :D Našťastie ja som mala dosť autoritatívne kamošky, ktoré nikdy neváhali sa ma zastať. To mi vážne pomohlo.
Facebook radšej ani nemám. Od týchto vecí sa držím ďalej. Z časti aj preto, lebo nemám záujem sa mimo školy veľmi stretávať s ľuďmi so školy a tam by som sa tomu proste nevyhla...
Či je to teraz inak? U mňa hej. V prvom rada som sa naučila trochu inak vnímať ľudí a ich reči. A akciám „poďme dnes ohovárať XXX“ ( to si nerobím srandu, u nás sa baby vážne stretávajú v dohodnuté dni, keď ohovárajú vopred určenú osobu) sa vyhýbam a aj budem. Našla som si tam pár slušných ľudí, s ktorými dokážem vyjsť a tých sa mienim držať :)

23 Evuše Evuše | Web | 6. února 2014 v 16:35 | Reagovat

[12]: Ale ti blbci a ****tam nejsou v tak hojném počtu ne ? :D I když... možná by se našly jisté třídy...

24 Caroline Caroline | E-mail | Web | 6. února 2014 v 16:43 | Reagovat

Je to hrozně smutné ...
Nevím co napsat, ale rozhodně jsem proti ní ...

25 osobnivesmir osobnivesmir | Web | 6. února 2014 v 17:19 | Reagovat

[23]: Lidé dospívají. Šikana asi není tak hrozná, ale asi ještě je, jak píše moje kamarádka Irča ve svém článku: http://huntergirl.blog.cz/1402/muj-pribeh-1 .

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama