Zapomenout na ty, kteří na nás zapomněli

13. června 2014 v 19:31 |  Zamysli se

Pro příznivce krátkých článků přidávám menší úvahu. :)


Otázku "Jaké by to bylo zapomenout na ty, kteří na nás zapomněli?" jsem si nepokládala až do té doby, co jsem uviděla tuto fotku. Třeba by se náš život změnil. Minulost už nelze vrátit, to je tutovka. Přítomnost a budoucnost jde změnit. Já si spíš říkám, co dělá on/ona, které jsem znala? Jak se jim vede? Jaký mají život? Jestli je jim beze mě lépe? Jsem asi trochu blázen, že si nad tím někdy lámu hlavu. Zapomínání je těžké, tak proč na mě zapomněli tak snadno, nezajímají se o mě a nesnaží se mě zkontaktovat? Kdybych na ně nemyslela, možná bych neporovnávala svůj dřívější život s tím, který žiju teď. Na druhou stranu, kdybych ze své paměti vymazala všechny vzpomínky s nimi, tak by mi tam nic moc nezbylo. Právě s těmi, kterým jsem už fuk, jsem zažila něco, na co ráda i nerada vzpomínám. Vzpomínky zůstanou, lidé ne. To se tak stává, že nám do života někdo přijde neplánovaně a narychlo. Pak nás prostě opustí a náš život není tím, jaký býval. Něco v nás zemře.

(obrázek: We♥it)
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Monii. Monii. | Web | 13. června 2014 v 22:14 | Reagovat

Já nesnáším zapomínání. Já vlastně myslím pořád na lidi, kteří na mě zapomněli. Tak proč nemůžu zapomenout i já? Zbytečně mi to kazí náladu... Sakra.

2 Vivi Vivi | Web | 13. června 2014 v 22:28 | Reagovat

Niektoré veci by sme najradšej vymazali zo života, to súhlasím, ale nemožeš len tak vymazať pretože na každej veci je aj niečo dobré, načo sa rado spomína...hmm na každej, ako na každej, ale aj tak.

3 Ko Ky Ko Ky | Web | 14. června 2014 v 2:36 | Reagovat

Tento článek je psaný přímo pro mě :) To co je popsané je přímo i z mého života,mám to úplně stejně jako ty :) :/
taky bych chtěla nemyslet na některé lidi a je vypudit ze svého života jako oni mě, ale jak mi kdo vstoupí do života, tak já hned tak nezapomínám ač mi ten člověk dost ublížil

4 Kelíns Kelíns | E-mail | Web | 14. června 2014 v 8:08 | Reagovat

Zapomenout je poslední krok a bývá nejtěžší.
Hezky a stručně sepsaná úvaha

5 steel32 steel32 | Web | 14. června 2014 v 8:47 | Reagovat

taky nad tím často přemejšlím, ale myslím, že na lidi se prostě nedá zapomenout úplně :D

6 yoshikuni-pise yoshikuni-pise | Web | 14. června 2014 v 18:30 | Reagovat

myslím, že bych to lépe neřekla, pěkně sepsané, já jsem typ člověka, co když řekne ne, znamená to opravdu ne, takže jestli jsem se přestala třeba bavit s někým, kdo mi za to nestál, řekla jsem NE a nebavím se dodnes.

7 Holy Holy | Web | 14. června 2014 v 18:50 | Reagovat

tuto ozázku si kladu celkem často (nebo spíše otázky)
bohužel když na to pak myslím tak se z rtoho dostávám do zvláštní nálady a mám něco chut rozbít z části ze vzteku že tak rychle zapomněli a z části protože potřebuju něco udělat protože mi to je líto..
přesně si to napsala 'people change, memories don't'

8 Narween Black Narween Black | Web | 15. června 2014 v 13:03 | Reagovat

Aj ja nad tým často premýšľam. Minulosť a spomienky, aj keď sú niekedy bolestivé sú krásne, nemenné a tvoria našu súčasť. Nerada zabúdam, aj keď ostatní častokrát už zabudli. Naozaj pekne si to napísala.

9 Desirée Lydon Desirée Lydon | Web | 15. června 2014 v 14:12 | Reagovat

Také nad tím občas přemýšlím. Lidé, kteří na mně zapomněli, zapomněli. To, co se stalo, nelze vymazat. A tak se na ně vykašlu a jdu dál. Nestojí za to a nevidím důvod, proč se jima dál zaobírat. Život je krásný, tak proč se topit ve vzpomínkách a chtít vrátit to, co už stejně nejde vrátit?

10 Laleh Maro Laleh Maro | E-mail | Web | 15. června 2014 v 17:48 | Reagovat

Keby som zabudla na všetkých, ktorí na mňa zabudli, ostala by som na tomto svete sama. :-) A možno by som to niekedy mohla spraviť.
Celkom dobrý nápad.
Celkom fajn.
Úvaha. :-)

11 Lůca Lůca | Web | 15. června 2014 v 18:30 | Reagovat

A třeba tohle si říkají i ti, o kterých si myslíme, že zapomněli :)

12 deny-paradise deny-paradise | Web | 15. června 2014 v 18:50 | Reagovat

Bylo by to zvláštní zapomenou na všechny, kteří na nás zapomněli, ale co by nám pak zbylo? Všichni jednou na nás zapomenou, ale zase příjdou nový přátelé, vzpomínky a nové všechno. Život jde ovšem dál.A takový to je.

13 Nats Nats | Web | 15. června 2014 v 20:34 | Reagovat

Memories never die. :) Podle mě je fajn mít hezké vzpomínky na ty lidi. :) Ale taky by to chtělo na některé zapomenout a vytvořit si ještě hezčí :))

14 femme fatale femme fatale | Web | 15. června 2014 v 22:06 | Reagovat

geniálne napísané!!!! presne takto nejako uvažujem aj ja a mrzí ma, že ľudia s kt. som mala toľko spoločného s kt. som prežila toľko veľa sú mi teraz cudzí...

15 Ronnie Sparks Ronnie Sparks | E-mail | Web | 16. června 2014 v 8:55 | Reagovat

Také si myslím, že když si myslíme o někom že na náš zapomněl. On si říká třeba to samé. Někdo, ale první krom musí udělat, aby se zase k sobě vrátili.

16 Ooomarie ♥ Ooomarie ♥ | Web | 17. června 2014 v 20:26 | Reagovat

Někdy o tom člověk přemýšlí...

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama