Než začnu psát, tak chci říci pár vět úvodem. Jak jsem psala, že někomu nemůžu odpustit, tak se i přes ta strašná slova s tou holkou opět kamarádím. Omlouvám se vám, že tolik nepíšu, ale buď nemám čas, nemám nápady nebo nemám chuť, ale většinou jsou to první dvě varianty.
Přiznám se, že jsem už nějakou dobu o tomto tématu přemýšlela. Po několika měsících píšu článek na téma týdne. (Budu psát o začátku i o průběhu mého blogování, snad to někomu nebude vadit.) A jak to všechno tehdy začalo?
Bloguji relativně "chvíli" (od 19. srpna 2013). Tohle je můj první a jediný blog. Loni jsem chodila na brigádu se dvěma kamarádkami. Obě říkaly, že kdysi měli svůj blog, a dokonce jim je i někdo komentoval. Skončila jsem na brigádě a neměla jsem co dělat. Tak jsem si založila blog. Byla to spontánní událost. Nepřemýšlela jsem, o čem budu v budoucnu psát, a jak moc se mu budu věnovat. Název jsem měla jasný. Jednou dříve jsem na www.jenproholky.cz viděla článek s názvem Osobní vesmír. Moc se mi to líbilo, tak jsem z toho udělala název svého blogu. Vůbec to nesouvisí s vesmírem či astronomií, jak si dříve pár lidí myslelo. Jako menší jsem chtěla být spisovatelka a ilustrátorka. Myslím si, že jsem si blogováním svůj sen částečně splnila - píšu pro lidi.
Začátky byly těžké. Začínala jsem trapnými články a obrázky. Jednou hned na začátku mě někdo nařknul, že něco není mého a nemám uvedený zdroj, proto se snažím všude psát zdroje. Komentovala jsem miliony blogů a často přidávala články. Po čase jsem zjistila, že je to špatně. Původně jsem nechtěla nijak zvlášť psát o sobě, ale pak jsem objevila téma týdne a nějak se to zvrtlo. Jsem ráda, že sem chodíte kvůli mému psaní. Nejde jen o to, jak člověk vypadá, proto tu asi nechci mít fotku. Navíc se v anonymitě nebo poloanonymitě i lépe píše. O mém blogu doteď ví jen několik lidí, bohužel ti, kteří o něm vědět neměli. Ale dost lidem jsem o něm neřekla. Je to pro mě lepší. Zjistila jsem, že je dobré mít pár oblíbených blogů, než komentovat miliony blogů. I oblíbené blogy se mění, protože některé holky s blogováním přestanou. Návštěvnost je většinou jednorázová. I teď mívám průměrně 15-40 lidí za den, ale mě to nevadí. To jsem ale odbočila od tématu. Protože jsem asi psala hodně a komentovala dost lidí, stávalo se mi, že mé články někdo kradl. A to jsem určitě přišla jen na zlomek z toho. Vadilo mi to. Většinu lidí jsem donutila ty články smazat. Když byla druhá nebo třetí taková velká krádež článku, málem jsem začátkem ledna 2014 zrušila blog. Lidi jsou fakt hnusný v tomto ohledu. Nechápu, že si nemohou vymyslet své články a nikoho se nezeptají, jestli to smějí ukradnout. Dále si můžete všimnout, že občas píšu úvahy, články s citáty, recenze, svůj projekt Strach z… atd. Už moc nepíšu na téma týdne, protože se mi prostě nelíbí a není k tomu co napsat. Za zmíňku určitě stojí můj vícedílný článek o sebevraždách, na kterém jsem si dala dosti záležet a doteď si ho občas někdo přečte.
Vzhled blogu se více méně moc neměnil. Předělávala jsem vzhled menu na liště, místo fotek je dole citát, na straně jsou i jiné fotky, místo až moc obyčejného nápisu v záhlaví je tam teď, co tam je. Pozadí s tématem vesmíru se už od začátku blogu nezměnilo.
Tak to je asi k začátku mého blogování. Snad se vám můj článek líbil a někdy ahoj. :)
Jaké byly vaše blogerské začátky?
(Zdroj obrázku: We♥it)
Vivi | 
Ha ha, taky jsem jednou objevila svůj článek na jiném blogu, ale nijak jsem to nehrotila. Vždyť kdo to může udělat, nějaké děcko jenom. :-? :-D Děcka lépe neřešit. Však z toho vyrostou. Doufejme. :-)