Předem chci poznamenat, že pokud vás nezajímají moje (pitomé) myšlenky a chcete mít hloupé řeči, tak teď je ten správný čas se zastavit a dál už můj článek nečíst!!!!!!!!!!! Je to můj život a vám může být ukradené, co dělám. Prostě, můj život je plný osobních selhání, tak tomu je.
Obávám se, že končím s hubnutím. Nezvládnu to. Končím. Nemám vůli a píli. Už to cvičení flákám a vynechávám. Nebude to lepší. Nebaví mě to. Jo, moc jsem nevydržela. To ze začátku bylo jen tlachání. Opět. Hloupé kecy a sliby. Někoho by tato slova donutila ještě víc cvičit, ale mě spíš srazila na kolena. Šla jsem na záchod a jedna ženská se mě ptala, jestli nejsem náhodou těhotná. Pane bože!! Ne, jen jsem tlustá. Buďme si upřímní, nikdy nebudu mít 70 nebo 60 kilo. Možná nebudu mít ani partnera a spokojený život. Komu bych se líbila? Zjistila jsem, že zažívám problém silných lidí - nechuť se svlékat. Zlé je svlékat se v kabince a zkoušet si nové oblečení, ale ještě horší je léto, bazény a pláže. Nesnáším to. Nemám ráda jejich pohledy, a jak na mě lidi zírají. Připadá mi, že už dlouho žiju stereotypní život a jakkoliv se ho snažím změnit, tak se mi to vždycky nepovede. Vždycky se vrátím do starých kolejí. Nedokážu snést tu mocnou psychickou změnu. Nejde to.
(obrázek: We♥it)
Jana | 12. května 2016 v 17:52 | 
Ahoj, pročítala jsem si tvoje články a moc nechápu, co vlastně chceš. V některých článcích píšeš ke konci otázku, to znamená, že tě zajímá názor druhých lidí, ale tady píšeš, že názor druhých je ti vlastně u prdele - alspon takhle jsem to pochopila, někdo to může chápat jinak :) Co tě vlastně štve? Názor druhých anebo jen a pouze kritika? At už jedno nebo druhé, když tě to nezajímá, nepiš si o radu ;) Pěkný den, Marie. :-)