Změň sny v činy, činy ve výsledky a dříve či později, budeš žít svůj sen.

15. října 2016 v 15:25 |  Jak jsem začala hubnout


Ahoj přátelé,
opět bych se s vámi chtěla podělit o to, co se mi přihodilo. Začala škola a já si plním svůj cíl - začít (spíš) pokračovat ve cvičení. Ačkoliv vstávám déle, tak jsem se zatím nedokopala k tomu si ráno zacvičit. Začala jsem pravidelně docházet na jógu a pilates. Byla to pro mě nová zkušenost, protože jsem nikdy nic podobného nezkoušela. Sice nemám takový rozsah a vytrvalost, ale snažím se. Je příjemné poznávat nové možnosti, zdokonalovat se, naučit se dýchat, pracovat se svým tělem v jiném slova smyslu než je třeba běhání, plavání nebo cvičení. Dále cvičím ve škole aerobik. Občas je to makačka vydržet hodinu a půl v rychlejším tempu a vše stíhat. Někdy se cítím bezradně, nevím si rady, mám chuť se na všechno vykašlat, ale když se ohlédnu, tak vidím výsledky. Od června jsem zhubnula 4,5 kg. Podle kalkulačky tělesného tuku mám zhruba 20 - 17 kg tuku v těle navíc. Začínám pozorovat, že mi začínají být volné kalhoty, i když si vezmu pásek. Je to tím, že jsem zhubnula hlavně přes boky, břicho se mi zmenšilo, ale zůstalo. Pak je tu druhá stránka věci. Doma si na mé stravování zvykli, ale když jsem se přestěhovala za holkami na byt, tak mám problémy. Všechno kritizují. Vadí jim, že nesolím nebo solím méně, jím zvláštní kombinace jídel, jím syrovou zeleninu př. květák nebo brokolice a na rozdíl od nich vařím. Chtějí, abych s nimi zašla na kebab. Jo, kebab jsem si dala, ale podruhé za týden jsem ho již odmítla. Vím, že jediný, kdo nám brání v tom být úspěšnými a šťastnými, jsme my sami, ale občas mám pocit, že ony mi v tom brání. Přeci jen člověk začne o sobě pochybovat, když mu někdo každodenně vytýká, jak se stravuje a že si třeba nakoupí pár kilo banánů. Nežádám od nich podporu, ale chci, aby si hleděly svého a neříkaly, že tuňák s kukuřičnými těstovinami, vejci natvrdo a vařenou zeleninou je hnus a nemohou se na mě koukat. Vadí mi, že mi vnucují čokoládu, bonbóny a pizzu a doufají, že si jednou dám. Podle mě to už dělají schválně a mají z toho požitek, ale mě to přijde trapné a nekamarádské. Tím chci říct, vyprdněte se na všechny, kteří vás schazují, něco vám nutí a říkají, že na to nemáte. Většinou jsou to zamindrákovaní lidé, kteří vám závidí, že jste se třeba rozhodli zhubnout jednou pro vždy a oni žerou nezdravě a pak si stěžují, že tloustnou. Dělejte to to pro sebe, ne pro druhé. Věřte si a jděte za svými. Jde to!

zdroj obrázků: https://www.facebook.com/svetuspesnych/?pnref=story
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Simix Simix | Web | 17. října 2016 v 16:22 | Reagovat

Držet nějaký ten režim a cvičit pravidelně je docela těžké, ale jakmile si člověk zvykne, jde to :)
Na aerobik jsem dřív chodila taky :)
Je to náročné a člověk by potřeboval i energii, než ji furt vydávat, ale hlavně, že to má výsledky a každý to má nějak :) Hodně štěstí :)

2 Olja:) Olja:) | Web | 30. října 2016 v 12:26 | Reagovat

Být tebou holek si vůbec nevšímám .. každý se může stravovat, jak sám chce. Držím palce, aby ti to vydrželo, když už si se do toho takhle dala :)
Též bych chtěla začít chodit na jógu, ale bojím se, že tam budu za úplnýho pitomce když se pořádně ani neohnu jak jsem zkrácená :D :D

3 osobnivesmir osobnivesmir | Web | 30. října 2016 v 17:10 | Reagovat

[2]: Ohledně jógy, tak chodím na začátečníky, ale taky nezvládnu úplně všechny cviky, nedávám to. :D Ale snažím se a když opravdu něco dělám hodně špatně, tak mě paní instruktorka opraví. Neboj se toho. :)

4 Kvinna Kvinna | Web | 17. listopadu 2016 v 17:11 | Reagovat

Vím, jaké to je, když ti tví vrstevníci podkopávají nohy. Zkusila jsi jim říct, jak se díky jejich poznámkám cítíš? Mně to třeba nepomohlo, ale v tvém věku by mohli být rozumnější.
Je fajn, že si jdeš za svým. Je důležité hlavně nepolevit. Přeji ti, aby ses ve svém těle cítila lépe jak fyzicky, tak psychicky.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama